Na jaře 2004

se několik kolegů a kolegyň z oboru personálního poradenství sešlo u oběda a kolegyně-matky zavedly diskusi na téma "jak je prima, že se v poradenství mohou uplatnit i ženy s malými dětmi", které by jinak zůstaly sedět doma. Pak se řeč stočila na "kamarádky, které by také chtěly občas pracovat - ale jinak se převážně věnovat rodině" - a dlouho se probíralo, jak obtížné je takové "občasné" uplatnění najít. A nakonec, protože u stolu seděli samí lidé činu, spolu s kávou a dezertem přišla myšlenka - proč s tím nezkusit něco udělat? A tak část diskutujících změnila během oběda své profesní zaměření a vytvořila poslání naší společnosti.